Detailní informace k cestovnímu ruchu v krajích jsou k dispozici na webu Institutu turismu. K turistických cílů podle témat, ale i podle oblastí včetně měst a obcí, pak na jednom z největších turistických portálů Kudy z nudy.cz.

"Nejvíc Pardubický kraj, co se týče cizinců, letos v prvním pololetí zajímal Slováky (8 267 příjezdů), Poláky (6 747 příjezdů) a Němce (5 463 příjezdů). S nedávným otevřením rekonstruované národní památky Automatické mlýny z dílny architekta Josefa Gočára a dalších často s technikou souvisejících turistických cílů, se dá čekat, že zájem cestovatelů o daný region opět poroste," říká ředitel České centrály cestovního ruchu - CzechTourism Jan Herget a dodává: "Zásadní vliv na cestovní ruch v Pardubickém kraji dosud měl nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky - Bridge 721, který jsme loni v květnu pomáhali otevřít. V roce 2022 patřil mezi nejnavštěvovanější turistické cíle daného regionu, prošlo se po něm na 280 tisíc lidí. Obdobný potenciál mají, věřím, i Gočárovy mlýny, což je skvělé i kvůli udržitelnosti cestovního ruchu, tedy rozprostření turistů po celém regionu."  

"Letošní čtyři nově turistické cíle v našem kraji mají obrovský potenciál přilákat řadu turistů. Jsou to Automatické mlýny, které mohou oslovit nejen kvůli skloubení historické industriální architektury s modernou, ale i v souvislosti s galeriemi či vzdělávacím centrem Sféra. Také kvůli happeningům a dalších plánovaným akcím včetně možnosti v klidu si posedět v kavárně a nasát atmosféru břehu Chrudimky i nedalekého parku," říká ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy Alena Horáková a dodává: "Fanoušci techniky si zase přijdou na své v Žamberku, kde zpřístupnili unikátní Muzeum starých strojů. Netradiční Planeta Hlinsko pak interaktivní formou vzdělává i baví, jde tedy o ideální místo pro rodinný výlet. A myslíme i na fanoušky modelů vlaků. Ti jistě zamíří do Chocně, ideálně po železnici, protože Muzeum TT modelů se nachází na hned prvním nástupišti."

Zažijte Gočárovy mlýny. Automatické a světově unikátní

Z mlýnů, navržených v roce 1909 legendárním českým architektem Josefem Gočárem, které nepřetržitě fungovaly 100 let a pak začaly chátrat, čerstvě vzniklo kulturní a společenské centrum. Někdejší brownfield tvoří čtyři budovy - hlavní, Gočárova galerie, edukační technická Sféra a GAMPA. Součástí rozsáhlého areálu v centru Pardubic je také park, prostor pro hry, stánky s občerstvením či kavárnu a vnitřní náměstí, kde se dají pořádat koncerty, divadelní představení apod. Nechybí ani vyhlídková terasa, přednáškový sál, seminární místnosti, učebny techniky, jedinečný prostor pro projekci vzdělávacích filmů na unikátní kouli aj. Na rekonstrukci Gočárových mlýnů zazhruba 900 milionů korun se podílí soukromý sektor (manželé Smetanovi a jejich nadace Automatické mlýny) ve spolupráci s veřejnou správou (Pardubický kraj a město Pardubice).

Vyzkoušejte si staré stroje v novém muzeu. Interaktivně

V Žamberku lze - rovněž od letošního podzimu - nově navštívit Muzeum starých strojů a technologií. Nachází se v něm interaktivní expozice vývoje technologií a strojírenství v Rakousku-Uhersku a pozdějším Československu. Většina exponátů je plně funkčních a návštěvníci si je mohou vyzkoušet.  Kromě parních strojů lze zhlédnout například staré automobily, motocykly či textilní zařízení, která jsou pro Pardubický kraj typická. Textilní tradice, na kterou navazuje výroba nanovláken a látek s membránami, totiž začala právě zde.
 

Cestujte do středu Země nebo oka tornáda. Bez obav

V Pardubickém kraji mají od letošního léta také nové Vzdělávací centrum Planeta Hlinsko. Stálo 30 milionů korun a zejména děti se v něm mohou detailně seznámit se Zemí jako planetou. Podívat a někdy i sáhnout si lze na litosféru, atmosféru, hydrosféru, částí vesmíru či vznik a střed Země. Také je možné zažít koloběh vody či postavit se do oka tornáda.

Mrkněte na vláčky. Pokrokově

V Chocni letos otevřeli speciální Muzeum TT modelů. Na 200 metrech čtverečních představují vláčky, železniční vozidla, budovy, kolejiště aj. Kromě historie výstava ukazuje i technologický vývoj oboru včetně velkého společenského pokroku od 2. poloviny 20. století. To vše s cílem probudit u velkých i malých návštěvníků zájem o železnici a dětí navíc ještě nadchnout pro studium technických oborů.