Úplně největší výjimku z emisních limitů (na čtyřnásobné překračování limitu u rtuti a celkově na 1250 kg této látky) obdržela od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače, požádal o ni však ještě předchozí vlastník - Skupina ČEZ. Kvůli nezákonnosti však tuto výjimku žalují nevládní organizace. Druhou největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka však již od 22. června 2022 neplatí, neboť ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity stále nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. 2024, přestože takové rozhodnutí (fakticky udělení další výjimky) je zcela protiprávní.

Třetí největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) dostala elektrárna ČEZ Ledvice. [7]. Na čtvrtém místě je elektrárna Tušimice (ČEZ), která dostala krátkou výjimku a limity už začíná plnit. Na pátém místě je elektrárna Opatovice (EPH). Výjimky z limitu pro rtuť obdržely dále zařízení spalující uhlí Mělník I a II (ČEZ), Prunéřov II (ČEZ), Unipetrol (Unipetrol RPA), Tisová II (Sokolovská uhelná) a Vřesová (Sokolovská uhelná).

Za pozornost stojí případ elektrárny Prunéřov II, kde ČEZ napřed obdržel krátkou výjimku pro účely dosažení emisních limitů se zpožděním. Následně však zažádal o prodloužení výjimky až do roku 2029. Zároveň však přistoupil na zásadní omezení provozu elektrárny (kterým má dosáhnout udržení celkového množství vypuštěné rtuti na stejné úrovni, jako by emisní limit plnil) a závazné stanovení termínu odstavení elektrárny nejpozději do 31. 12. 2030. V případě vyčerpání emisního stropu přitom bude muset elektrárna začít plnit limity, nebo uzavřít svůj provoz dříve. Nevládní organizace toto řešení považují za schůdné pro případ, že elektrárenská firma nechce do uhelného zařízení již investovat a má plán na ukončení jeho činnosti.

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česko kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře. Rtuť se v sladkovodním i mořském prostředí mění na methylrtuť, která má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Ukládá se v lidském těle a během těhotenství se postupně dostává do vyvíjejícího se organismu dítěte.