Společnost Bome provozovala na základě výjimky Ministerstva životního prostředí "zařízení pro vědu a výzkum", jehož náplní bylo kontinuální přeměňování vstupní odpadní rtuti na solidifikovaný sulfid rtuťnatý*. Pro účely vědy, výzkumu a vývoje lze bez povolení místně příslušného krajského úřadu převzít pouze nezbytné množství vzorku odpadu (například pro ověření technologie). V době kontroly inspektory však bylo v zařízení umístěno již více jak 70 tun odpadní rtuti. Firmě navíc také chyběl vypracovaný a příslušným vodoprávním úřadem schválený havarijní plán. "Kategoricky odmítáme, že by množství 70 tun odpadu, který navíc vykazuje vysokou toxicitu a pro jehož skladování jsou legislativně stanoveny jedny z nejpřísnějších kritérií, bylo množstvím nezbytným pro ověřování technologie," uvedl ředitel oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Společnost přitom není v nakládání s odpadní rtutí žádným nováčkem. Na poli zpracování odpadu se pohybuje již třicet let a dle vlastních slov, uvedených na webových stránkách "v průběhu své historie převzala většinu odpadní rtuti, která se v České republice i na Slovensku stala odpadem při jejím nahrazení ekologičtějším způsobem. Jednalo se především o rtuť z průmyslových tlakoměrů v teplárenství, rtuť z výroby manometrů nebo teploměrů, rtuť získaná zpracováním světelných zdrojů (zářivky) nebo baterií, rtuť z chemických laboratoří apod. Z těchto malých zdrojů bylo již zpracováno přibližně 130 tun rtuti, která se tak dostala pod kontrolu a nadále neohrožuje životní prostředí." Ačkoli má firma za sebou poměrně dlouhou historii v oboru, podmínky a způsob skladování odpadní rtuti ve svém chvaletickém zařízení značně podcenila.

Odpadní rtuť je specifický nebezpečný odpad, jehož výskyt na území ČR je evidován v řádech desítek tun, navíc nakládání s ním je sledováno v evropském měřítku. Rtuť může při vdechování způsobit smrt, může poškodit plod v těle matky a také poškodit orgány při prodloužené nebo opakované expozici. Je navíc vysoce toxická pro vodní organismy, a to s dlouhodobými účinky. Nejen proto je bezpodmínečně nutné skladovat ji v souladu s právními předpisy, aby se zajistila maximální ochrana a předešlo vzniku ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.

Proti rozhodnutí inspekce společnost podala odvolání. Ministerstvo životního prostředí přezkoumalo napadené rozhodnutí a následně názor inspekce potvrdilo v celém rozsahu. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným 17. října 2022.